my (zájmeno 1. os. mn. č.)
mýt (mycí, myčka, umýt, umývat, umývadlo i umyvadlo, umývárna i umyvárna, pomyje, mýval, mýdlo, mydlit, mydlář, mydlina)
myslit i myslet (mysl, myšlenka, pomyslit i pomyslet, pomýšlet, přemýšlet, vymyslit i vymyslet, vymýšlet, výmysl, úmysl, usmyslit si i usmyslet si, smýšlení, smyšlenka, smysl, smyslný, nesmyslný, průmysl, myslivec, myslivna, Nezamysl, Nezamyslice, Přemysl)
mýlit se (mýlka, mylný, omyl, zmýlená)
hmyz (hmyzí, hmyzožravec)
myš (myší, myšina)
hlemýžď
mýtit (mýtina, vymýtit, vymycovat)
zamykat (odmykat, nedomykat, vymykat se, výmyk, přimykat se)
smýkat (smyk, smýčit, smyčec, smyčka, průsmyk)
dmýchat (rozdmýchat, dmychadlo i dmýchadlo)
chmýří
nachomýtnout se (ochomýtat se)
mýto (mýtné, Mýto)
mykat (mykaný)
mys
sumýš;
Litomyšl, Kamýk.
Zdroj: Akademie věd ČR
